Světový den srdce: Můžete být ohroženi, i když se cítíte zdraví

Světový den srdce pořádá Světová federace srdce (World Heart Federation). Srdečně-cévní riziko se může zvyšovat řadu let, aniž by člověk pociťoval výrazné obtíže. Zvýšený krevní tlak, cholesterol či poruchy metabolismu cukrů přitom mohou postupně přispívat k rozvoji srdečně-cévních onemocnění. Proto je důležité znát své rizikové faktory dříve, než se objeví první zdravotní komplikace.

„Srdce není jen pumpa, ale centrum naší životní energie, které zrcadlí náš jídelníček, spánek i vnitřní klid. Jako praktik vím, že skutečná ochrana cév nezačíná až v ordinaci s předepsanými léky, ale v kuchyni a na každodenním procházkovém kroku,“ říká MUDr. Petra Hrabánková, všeobecná praktická lékařka s přesahem do funkční medicíny a Naturopatie.

Některá kardiovaskulární onemocnění mohou dlouho probíhat skrytě. Typickým příkladem je vysoký krevní tlak, ale také počínající ischemická choroba srdeční, poruchy srdečního rytmu nebo některá onemocnění srdečních chlopní. Člověk se přitom může cítit zcela zdravě nebo své první obtíže, jako je únava či zadýchávání při námaze, přisuzovat věku či horší kondici. Právě proto má význam prevence a pravidelné kontroly rizikových faktorů.

Riziko ovlivňuje řada faktorů, od vysokého krevního tlaku, cholesterolu a cukrovky přes kouření, nedostatek pohybu a nezdravý jídelníček až po obezitu nebo dlouhodobý stres.

Nemusíte mít obtíže, přesto můžete mít zvýšené kardiovaskulární riziko

Smyslem tohoto dne je zdůraznit, že řadě rizik lze předcházet nebo je alespoň včas odhalit a řešit. Právě prevence je přitom zásadní, protože člověk nemusí mít žádné zjevné obtíže, přesto může mít zvýšené kardiovaskulární riziko.

Základem prevence zůstává zdravý životní styl, pravidelný pohyb, vyvážená strava, nekouření a kontrola krevního tlaku, cholesterolu či hladiny cukru v krvi. Moderní medicína k tomu přidává další možnosti, jak riziko odhadovat dříve a využívat data, která byla ještě před několika lety obtížně dostupná.

Jednou z novinek je využití umělé inteligence, která dokáže ze snímku oční sítnice vyhodnotit také riziko spojené s kardiovaskulárním zdravím.

„Řada lidí začne své kardiovaskulární zdraví řešit až ve chvíli, kdy se objeví první obtíže. Díky umělé inteligenci a jednoduchému vyšetření sítnice dnes můžeme nabídnout další nástroj prevence také na klinikách, v preventivních centrech a optikách. Výsledek nenahrazuje lékaře, ale může být důležitým impulsem věnovat svému zdraví větší pozornost,“ říká Ing. Jan Kadlec, CEO společnosti Medista.

Co může o srdci prozradit oko?

Jednou z technologií využívajících tento přístup je Dr. Noon jihokorejské společnosti Mediwhale, kterou v Česku a na Slovensku distribuuje Medista. Umělá inteligence analyzuje fotografii sítnice pořízenou fundus kamerou a hodnotí budoucí kardiovaskulární riziko.

Celé vyšetření trvá několik minut, samotná AI analýza a vytvoření reportu přibližně minutu. Výsledek může pomoci upozornit na potřebu další prevence či lékařské konzultace, nenahrazuje však standardní vyšetření ani lékařskou diagnózu.

„Informace důležité pro naše celkové zdraví můžeme hledat i mimo tradiční kardiologická vyšetření. Sítnice je v tomto směru unikátní, protože umožňuje neinvazivně zobrazit drobné cévy. AI pak dokáže ze snímku vytěžit informace, které mohou být relevantní také pro hodnocení kardiovaskulárního rizika,“ vysvětluje Jan Kadlec.

Umělá inteligence jako nový nástroj prevence

Využití AI v tomto případě zapadá do širšího trendu tzv. oportunního screeningu. Člověk například navštíví optiku kvůli péči o svůj zrak, ale díky fotografii sítnice a AI může současně získat také informaci o svém kardiovaskulárním riziku, pokud dané pracoviště tuto službu nabízí.

Právě možnost přiblížit preventivní screening lidem mimo specializovaná zdravotnická centra je jednou z našich hlavních komunikačních myšlenek.

Výhodou může být právě jednoduchost získání vstupního údaje. Snímek sítnice je neinvazivní vyšetření a moderní technologie umožňují jeho následnou analýzu pomocí algoritmů umělé inteligence.

Samotné zjištění zvýšeného rizika ale nestačí. Důležité je, aby na něj navázala konzultace s lékařem, vyhodnocení dalších rizikových faktorů a odpovídající preventivní opatření.