Nadšenci chtějí vrátit koleje do Koněprus. Malodráha má znovu ožít
Dráha, která patřila k Českému krasu
Historie takzvané Drobné dráhy Králův Dvůr – Beroun – Koněprusy, známé pod zkratkou KBK, sahá do konce 19. století. Provoz byl zahájen 9. května 1898. Trať měla rozchod 760 milimetrů a při zahájení provozu měřila přibližně 11,3 kilometru. Spojovala Králův Dvůr a Beroun s vápencovými lomy v okolí Tetína a Koněprus.
Jejím hlavním úkolem nebyla osobní doprava, ale přeprava vápence. Po kolejích se pohybovaly malé, ale výkonné parní lokomotivy s dlouhými soupravami nákladních vozů. K prvním strojům patřily lokomotivy nesoucí jména Tetín a Koněprusy.
Po více než šesti desetiletích služby přišel konec. Proměna způsobu těžby a dopravy vápence postupně připravila malodráhu o její původní význam a 31. prosince 1962 byl její provoz ukončen.
Koleje postupně mizely, ale železnice se z krajiny nevytratila úplně. Dodnes lze nalézt části původního drážního tělesa a další pozůstatky, které připomínají někdejší rozsah této průmyslové dráhy.
Myšlenka, která nezůstala jen na papíře
Právě na tuto historii chce navázat Klub pro obnovu malodráhy KBK. Za projektem stojí Marek Jindra, který se historií zaniklé železnice zabývá dlouhodobě. Myšlenka na její připomenutí a částečnou obnovu se začala rodit již kolem roku 2005 při studiu historických dokumentů, fotografií a map.
Cílem přitom není znovu vybudovat celou někdejší jedenáctikilometrovou průmyslovou železnici. Projekt chce vytvořit historickou malodráhu v Koněprusích, která návštěvníkům umožní poznat někdejší železnici jinak než pouze prostřednictvím fotografií.
„Nechceme vytvořit moderní atrakci, která si bude na historii pouze hrát. Chceme zachránit co nejvíce skutečných památek a vrátit části původní dráhy její smysl,“ popisuje základní myšlenku projektu Marek Jindra.
První koleje, výtopna i historická vozidla
Projekt je rozdělen do několika etap. První z nich počítá s vybudováním přibližně 700 metrů tratě, několika výhybek a základního areálu budoucího depa v Koněprusích. Součástí plánů je také historicky pojatá výtopna a postupné vytvoření zázemí pro železniční vozidla a expozici.
Důležitou součástí projektu má být také obnova historických vozidel. Nejde přitom pouze o lokomotivy. Klub chce postupně shromažďovat nákladní a osobní vozy, drobná kolejová vozidla, železniční nářadí, lampy, tabule, dokumenty a další předměty, které pomohou přiblížit skutečnou podobu někdejšího provozu.
Veřejně prezentovaný plán projektu počítá postupně s pořízením pražců a kolejového materiálu, položením prvních kolejí, výstavbou historicky pojaté výtopny a následnou renovací vozidel.
Staré kolejnice mohou dostat druhou šanci
Jednou z hlavních myšlenek projektu je využívat tam, kde je to technicky možné, také zachráněný historický železniční materiál.
Klub proto shání kolejnice, dřevěné pražce, podkladnice, spojky, výhybky a jejich části, ale také staré železniční lampy, cedule, nářadí, fotografie, dokumenty nebo další památky spojené s průmyslovými a úzkorozchodnými drahami.
Co by pro někoho bylo pouze kusem starého železa nebo dřeva, může při obnově představovat důležitou součást budoucí expozice.
Projekt proto stojí nejen na finančních prostředcích, ale také na spolupráci s obcemi, vlastníky pozemků, firmami, železničními organizacemi, pamětníky a dobrovolníky.
Nejde jen o železnici
Obnova KBK má připomenout širší příběh zdejšího kraje. Malodráha totiž vznikla kvůli těžbě vápence a její historie je úzce spojena s rozvojem lomů, vápenek a cementářství na Berounsku.
Po kolejích KBK se více než šedesát let přepravoval materiál, který byl součástí každodenního života zdejšího průmyslového regionu. Historické prameny potvrzují, že malodráha byla vybudována právě jako spojnice lomů s vápenkami, cementárenskými provozy a další železniční dopravou.
Budoucí areál proto nemá být pouze místem, kde stojí lokomotiva na několika metrech kolejí. Ambicí je postupně vytvořit živou připomínku průmyslového dědictví Českého krasu – místo, kde bude možné vidět trať, vozidla i technické vybavení v souvislostech.
Záchrana historie pro další generace
Před členy klubu je ještě mnoho práce. Stavba železnice vyžaduje nejen kolejivo a pražce, ale také přípravu území, techniku, dopravu materiálu, projektovou dokumentaci a značné množství dobrovolnické práce.
Přesto se projekt postupně posouvá od historického bádání ke konkrétní snaze o návrat kolejí. Klub současně oslovuje veřejnost a hledá materiál i předměty, které by se pro budoucí malodráhu mohly využít. Na svých stránkách uvádí jako první cíl právě získávání kolejiva, pražců a spojovacího materiálu pro první metry tratě.
Pokud se záměr podaří, mohly by se po více než šesti desetiletích do Koněprus vrátit úzkorozchodné koleje a s nimi i malá část světa, který odsud téměř zmizel.
Malodráha KBK tak nemá být kopií minulosti, ale místem, kde budou její skutečné pozůstatky znovu vyprávět svůj příběh.
Marek Jindra
Klub chce oživit téměř zapomenutou část historie Českého krasu
Po desítkách let by se do Koněprus mohl vrátit zvuk úzkorozchodné železnice. Klub pro obnovu malodráhy KBK připravuje projekt, jehož cílem je připomenout někdejší průmyslovou dráhu Králův Dvůr – Beroun – Koněprusy.
Marek Jindra
Zachraňujeme původní kolejnice. Kusy železa, které znovu dostanou svůj smysl
Když jsme začínali připravovat projekt obnovy malodráhy Králův Dvůr – Beroun – Koněprusy, počítali jsme především s tím, že budoucí trať bude nutné postavit z nově získaného kolejového materiálu
| Další články autora |
Metro E: Návrh nové linky Pražany spíš nadzvedl. Proč a kudy má vést?
Vznikne v Praze pátá linka metra? Čtvrtá trasa D se teprve staví a pražští radní již plánují další...
Kousek od Karlova mostu se najíte za 120 korun. Když dodržíte rozvrh, můžete do školní jídelny i vy
Jen pár kroků od Karlova mostu funguje školní jídelna, kde se mohou najíst nejen studenti a...
Přes sto let staré turbíny stále pracují. Česko ukrývá unikátní průmyslové dědictví
Voda, turbína a poctivé řemeslo. Zdánlivě jednoduchý princip dokáže fungovat neuvěřitelně dlouho....
Chytrá mapa ví, kde rostou! Dirigent Národního divadla našel hřiby jako z pohádky
Po dlouhém suchu se situace v českých lesích konečně mění. Aktuální mapa Českého...
Pátá trasa metra E dostala zelenou. Radní schválili studii okruhu za stovky miliard
Pražští radní dali zelenou studii proveditelnosti pro pátou trasu metra E. Nová okružní linka má...
U Březovské přehrady u Karlových Varů zemřel po střetu s autem motocyklista
U Karlových Varů na silnici I/20 zemřel dnes v podvečer po střetu s protijedoucím osobním...
Hledaného seniora z Chrudimska, který odjel na kole, našli policisté mrtvého
Hledaného osmasedmdesátiletého muže ze Žumberka na Chrudimsku našli policisté dnes večer mrtvého....
Záchranáři Ústeckého kraje představili na Zahradě Čech nové sanitky
Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje letos získala 17 nových sanitních vozů za téměř 82...
Záchranáři Ústeckého kraje představili na Zahradě Čech nové sanitky
Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje letos získala 17 nových sanitních vozů za téměř 82...

7 zásad bezpečného poutání dětí v autosedačce, které musíte znát
Chcete mít jistotu, že je vaše děťátko v autě opravdu v bezpečí? I drobné chyby při poutání do autosedačky mohou mít vážné následky, často si je...
- Počet článků 3
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 280x
Později se věnoval také parní lokomotivě 434.2186 a společně s přáteli se zabýval úzkorozchodnými železnicemi a průmyslovou železniční historií Poldi Kladno. Z původního koníčku se postupně stala i jeho profese. Třináct let působil u Českých drah a dnes pracuje u soukromého železničního dopravce ve vedoucí pozici.
Dlouhodobým tématem se pro něj stala zaniklá malodráha Králův Dvůr – Beroun – Koněprusy (KBK). Od prvních úvah o její obnově však původní představu projektu postupně přehodnotil. Dnešním cílem už není pouze postavit novou turistickou malodráhu, ale především zachránit a uchovat skutečnou technickou památku.
Klub se proto snaží využívat původní dochované kolejivo a další historický materiál, zachraňovat železniční předměty a dokumentovat poslední pozůstatky KBK. Nově budované části mají pokud možno respektovat charakter někdejší průmyslové dráhy a připomínat prostředí, ve kterém skutečná KBK fungovala.
Pro Marka Jindru tak projekt není pouze stavbou několika stovek metrů úzkorozchodné tratě. Je především snahou zachránit část průmyslového dědictví Českého krasu, dokud je ještě co zachraňovat, a předat ji v co nejvěrnější podobě dalším generacím.



















