Nové centrum BioLife v Chomutově přivítalo první dárce krevní plazmy

Obyvatelům Chomutova a okolí se nabízí možnost darovat krevní plazmu a pomoci pacientům, kteří ji potřebují. Mezi prvními dárci byl také dobrovolný hasič Matěj Prošek, který má s darováním plazmy bohaté zkušenosti – darovat chodí se svými kolegy z hasičského sboru.

„Poprvé jsem šel darovat plazmu s kolegy z hasičského sboru. Za dobu, co společně chodíme darovat, se z toho stala tradice. Finanční kompenzaci, kterou za darování dostaneme, vždy věnujeme na některou z charitativních aktivit. Dobře vím, že ta necelá hodina, kterou darování věnuji, má skutečný smysl. A fakt, že svým časem můžu pomoci hned dvakrát, je pro mě tou největší motivací pokračovat,“ říká Matěj Prošek, dobrovolný hasič a pravidelný dárce krevní plazmy.

I z jeho darované plazmy se totiž vyrábějí léky, které pomáhají pacientům se vzácnými nemocemi. Krevní plazmu totiž nelze vyrobit uměle, jediným jejím zdrojem jsou dobrovolní dárci. Z plazmy se vyrábějí léčivé přípravky určené například pacientům s poruchami imunity, hemofilií nebo dalšími závažnými a vzácnými onemocněními. V Evropě žije přibližně 1 milion pacientů se vzácnými onemocněními, u nichž mohou léčivé přípravky vyrobené z krevní plazmy představovat důležitou součást léčby.[1] Pomáhají ale také pacientům v akutní a intenzivní péči po těžkých úrazech, rozsáhlých popáleninách nebo komplikovaných operacích. U některých diagnóz neexistuje jiná možnost léčby.

Za léčbou jediného pacienta často stojí stovky dárců. Podle typu onemocnění a potřebné léčby může být pro jednoho pacienta na jeden rok zapotřebí plazma získaná ze 130 až 1 200 odběrů.

„Otevřením centra v Chomutově chceme dát lidem z regionu možnost darovat krevní plazmu pohodlně a zároveň i v místě, kde žijí. Rádi bychom se také stali přirozenou součástí místní komunity. Zkušenosti z našich center v dalších městech ukazují, že se z darování plazmy často stává pravidelná součást života dárců. Vážíme si každého, kdo se rozhodne tento dobrý skutek udělat. Proto také chceme, aby se u nás dárci cítili příjemně, aby se o ně s péčí postaral náš tým a rádi se k nám vraceli,“ říká Matúš Uhliarik, vedoucí společnosti BioLife v České republice.

V novém centru pracuje 10 zaměstnanců včetně vedoucího centra, lékařů a dalšího zdravotnického personálu. Chomutovské odběrové centrum se rozprostírá na 418 m2 a zabírá celkem dvě patra. V přízemí se nachází recepce a vyšetřovna lékaře, horní patro disponuje celkem 18 lůžky. BioLife centrum v Chomutově je součástí evropské sítě dárcovských center BioLife. Přestože počet dárců v Evropě dlouhodobě roste, evropské země stále nejsou v zásobování plazmou soběstačné a část potřebné plazmy se dováží ze zahraničí.

Bezpečnost dárce i pacienta na prvním místě

Samotný odběr plazmy trvá přibližně hodinu. První návštěva je delší a zahrnuje registraci, vstupní lékařské vyšetření a laboratorní testy. I před každým dalším odběrem prochází dárce lékařskou kontrolou, která zahrnuje měření krevního tlaku, teploty, pulzu, laboratorní vyšetření krevního obrazu včetně hladiny hemoglobinu i posouzení aktuálního zdravotního stavu.

„Vyšetření lékařem před každým odběrem není formalita. Je důležitou součástí celého procesu darování, protože pomáhá chránit zdraví dárce a zároveň zajišťuje bezpečnost pro pacienty, kteří pak léky z krevní plazmy užívají. Pokud tedy zdravotní stav dárce není v danou chvíli ideální, odběr se přesune na vhodnější dobu,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Kohoutek, vedoucí lékař nového centra BioLife v Chomutově.

Kdo může darovat plazmu?

Plazmu mohou darovat lidé, kteří:

• jsou starší 18 let,
• váží více než 50 kilogramů,
• jsou v dobrém zdravotním stavu,
• splní zdravotní kritéria posouzená při vstupním vyšetření.

Samotný odběr krevní plazmy probíhá pomocí speciálního přístroje, který z odebrané krve oddělí plazmu od ostatních krevních složek. Červené krvinky a další složky krve jsou následně vráceny zpět do těla dárce. Celý proces probíhá pod dohledem vyškoleného zdravotnického personálu a plazma je podrobena důkladnému testování, které zajišťuje její kvalitu a bezpečnost pro další zpracování.

_{[1] https://copenhageneconomics.com/publication/impact-of-plasma-in-europe}