Absolventi v IT: počet juniorních pozic klesl o třetinu. Rozhoduje odbornost

Po extrémním boomu na IT pracovním trhu v postpandemickém období nyní dochází ke zklidnění a přirozené selekci. „Ve světě plném automatizace, digitalizace a rostoucí robotiky je absurdní si myslet, že by umělá inteligence vzala programátorům práci, reálně jsou vývojáři potřeba víc než kdy dřív. Firmy už jen nehledají lidi pro rutinní úkony, ale absolventy osvědčených IT škol, kteří technologiím rozumí a mohou se rovnou adaptovat do vývojářských týmů firmy,“ uvedl ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT) Martin Vodička.

Škola na pražském Proseku spolupracuje se zhruba stovkou firem, které si berou třeťáky na praxe a není měsíc, kdy by nezvonil telefon s žádostí o vyvěšení pracovní nabídky pro studenty a absolventy. „Drtivá většina našich maturantů pokračuje na informační a elektrotechnické fakulty univerzit a zároveň si ke studiu vydělává v oboru. Poptávka firem už po dospívajících stážistech je obrovská a běžně končí navázáním pracovního poměru. Firmy se na nás obracejí opakovaně a často přicházejí i naši bývalí absolventi, tentokrát už majitelé vlastních firem, kteří hledají připravené, schopné pracovníky s hlubšími znalostmi,“ podotkl Martin Vodička.

Úplní nováčci v oboru to podle personalistů už tak snadné nemají. „Vstup na IT pracovní trh je dnes pro nezkušené pracovníky složitější. Bez praxe, vlastních projektů nebo portfolia může hledání trvat i několik měsíců. Čerství maturanti začínají na helpdesku, v uživatelské podpoře, jako servisní technici výpočetní techniky, juniorní správci sítí nebo manuální testeři. U vývojářů, datových analytiků či specialistů kybernetické bezpečnosti už firmy zpravidla očekávají konkrétní znalosti a zkušenosti. Samotný zájem o počítače dnes nestačí,“ potvrdila Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio.

Podle personalistů společnosti smitio klesla nabídka juniorních pozic v oboru ICT za poslední rok o 32 procent. Důležitá je ale otázka, o jaké pracovní nabídky šlo. „Pro rutinní a základní kódování dnes firmy opravdu juniory nepotřebují. To ale neznamená, že o ně nestojí. Moc dobře vědí, že cesta ke zkušenému seniorovi vede právě přes juniorní pozici. Od absolventů ale už očekávají dovednosti a porozumění technologiím na vyšší úrovni, nejen základy programování. Chtějí pracovníka, kterého není třeba nákladně zaučovat, ale hned zapadne mezi seniorní vývojáře,“ poukázal Martin Vodička.

Doba, kdy na juniorské pozice s vysokými platy firmy nabíraly uchazeče bez vzdělání, je pryč. IT obory ale stále platí za finančně velmi lukrativní. „Nástupní mzda se výrazně liší podle regionu, oboru i konkrétní pracovní pozice. Zásadní roli ale hrají také schopnosti samotného uchazeče. Absolvent, který už během studia získal praktické zkušenosti, umí pracovat s moderními technologiemi, ovládá cizí jazyk nebo má za sebou zajímavé projekty, bývá při nástupu ve výrazně lepší vyjednávací pozici. Pokud se absolvent osvědčí, může během prvního roku dojít k výraznému posunu jak v odpovědnosti, tak ve finančním ohodnocení,“ uvedla Gabriela Káninská Repková z organizace Junior Achievement.

Od zaměstnavatelů navíc absolventi IT škol očekávají další benefity. „Mladí ajťáci chtějí odborně růst, být flexibilní a mít možnost home office. Často mají vytipované své vysněné firmy, do kterých chtějí nastoupit, protože znají jejich značku, firemní kulturu nebo o nich mají dobré reference. Sledují, s jakými technologiemi ve firmě pracují a na jakých projektech by se případně mohli podílet. Vysoká mzda už je standardem,“ shrnula Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.