Autisté na trhu práce: umělá inteligence snižuje jejich šance. Uplatnění nacházejí v IT

Osoby se zdravotním postižením obecně čelí vyšší míře nezaměstnanosti. Lidé na spektru autismu nejsou výjimkou, byť až 40 procent z nich má nadprůměrnou inteligenci. Podle analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí více než 80 procent dospělých lidí s PAS nenachází dlouhodobě zaměstnání, ačkoliv často disponují odbornými znalostmi a technickými dovednostmi. „Převážná většina lidí na spektru autismu je buď ekonomicky zcela neaktivní, nebo aktivní, ale na pozicích, které jsou pod jejich kvalifikací. Hlavním důvodem je to, že jako měřítka obecné kompetence v zaměstnání si zaměstnavatelé cení sociálně-komunikačních dovedností, které mají lidé s PAS oslabené. Činí tak přitom na pozicích i v celých sektorech, kde tyto dovednosti v praxi nejsou stěžejní. Naši klienti jsou nejčastěji zaměstnaní v oblastech administrativy, pomocných prací nebo ve skladech. Specifickou oblastí je sektor informačních technologií, kde bývají nedokonalosti v sociálně-komunikační oblasti hodnoceny mírněji a výsledek práce je relativně dobře měřitelný. Lidé na autistickém spektru tak často pracují na pozicích testerů, vývojářů, programátorů, správců databází, datových analytiků nebo grafiků,“ vyjmenoval Štěpán Hejzlar, ředitel střediska, metodik služby sociální rehabilitace a terapeut Národního ústavu pro autismus (NAUTIS).

V posledních letech dochází k rostoucímu zájmu o problematiku neurodiverzity na pracovišti. Osoby s poruchou autistického spektra často disponují specifickými schopnostmi a dovednostmi, které mohou být pro určité pracovní obory velmi přínosné. Informační technologie patří mezi ně. „Mnoho autistů vykazuje zvýšenou schopnost soustředění, detailní analytické myšlení, vysokou míru preciznosti. Preferují strukturované prostředí a jasně definované úkoly – což je pro IT obory typické. Autisté často podávají stabilní výkon, mají vysokou odolnost vůči opakované činnosti a silný smysl pro detail,“ vyjmenovala Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio, která se dlouhodobě věnuje tématu diverzity v IT.

Informační technologie představují jedno z nejperspektivnějších odvětví dnešní doby. Díky své logické struktuře, jasně nastaveným pravidlům a vysoké míře předvídatelnosti se zároveň stávají ideálním prostředím pro zaměstnávání osob s poruchou autistického spektra. Tito lidé často vnímají běžné sociální interakce jako složité a vyčerpávající, zatímco digitální svět jim nabízí stabilitu a bezpečí. „Technologie jsou pro autisty předvídatelné, nemají emoce, ironii, nedávají signály neverbální komunikace, s nimi se lidé s PAS cítí bezpečně. Práce na počítači má jasnou strukturu, řád a pravidla, vylučuje vztahové mezilidské záležitosti, ve kterých se tito lidé ztrácejí, a člověk s PAS má vše pod kontrolou, získává jistotu. Většinové procento autistů je navíc silně vizuálních, přemýšlí v obrazech, takže vlastně trochu počítačově, systémově. Vůbec to ale neznamená, že by neměli emoce a třeba empatii, jen to nedávají najevo tak, jak to neurotypičtí lidé očekávají,“ popsala Denisa Janatová.

Jinakosti v komunikaci i mimice ale stále představují pro autisty jednu z hlavních překážek při získávání zaměstnání. Velký problém při shánění práce představuje pro lidi s PAS umělá inteligence (AI), kterou dnes už řada firem používá během prvních kol pracovních pohovorů a k předvýběru uchazečů. „Například méně obvyklý jazykový projev nebo netypické formulace v životopisech a motivačních dopisech mohou být AI vyhodnoceny jako nevhodné. Zhoršený oční kontakt, mimika nebo neobvyklá gestikulace během video pohovorů mohou být algoritmem interpretovány jako nedostatek sebedůvěry nebo neprofesionalita. Pokud není AI v náboru správně navržena a testována, může skutečně autisty z výběrových řízení automaticky vyřadit. Je důležité, aby firmy chápaly neurodiverzitu jako součást inkluzivní strategie a přizpůsobily náborové nástroje tak, aby nikoho nevylučovaly jen kvůli odlišnému projevu,“ shrnula Kateřina Marešová, ředitelka obchodního oddělení a oddělení péče o zákazníky společnosti smitio.

Lidem s poruchou autistického spektra se v posledních letech dostává stále větší podpory ze strany neziskových organizací a technologických firem, což výrazně usnadňuje jejich vstup do profesního světa jedniček a nul. „V Česku existují programy úřadu práce i neziskových organizací, které pomáhají s adaptací zaměstnanců s PAS. Navíc společnosti jako SAP, Microsoft či Avast spustily programy jako „Autism at Work“, které aktivně podporují zaměstnávání autistů. Tyto iniciativy zahrnují mimo jiné úpravu náborového procesu, školení kolegů v oblasti neurodiverzity nebo zřízení klidových zón na pracovišti, kde si mohou lidé s PAS ulevit od smyslového přetížení. Například SAP otevřel ve své pražské pobočce multisenzorickou relaxační místnost určenou právě pro zaměstnance na autistickém spektru. Takový přístup pomáhá nejen samotným zaměstnancům s PAS, ale přispívá i k budování inkluzivní firemní kultury,“ zdůraznila Denisa Janatová.

Budoucnost zaměstnávání lidí s poruchou autistického spektra vypadá nadějně, zejména díky rostoucímu povědomí o neurodiverzitě, technologickému rozvoji a tlaku na sociální odpovědnost firem. „Budoucnost pracovních pohovorů směřuje k větší individualizaci přístupu. Místo klasických pohovorů se budou více využívat pracovní zkoušky nebo zkušební projekty. Firmy si stále více uvědomují, že je třeba hodnotit dovednosti, ne dojmy. Velké společnosti podporují interní týmy, které se zaměřují na zaměstnávání lidí s autismem, přizpůsobují pracovní prostředí a školí své manažery. Tento model bude následovat stále více firem – včetně malých a středních podniků. Digitalizace navíc umožňuje flexibilní práci na dálku, používání podpůrných aplikací, vizualizaci úkolů i bezbariérovou komunikaci. To všechno nahrává autistům, kteří často preferují práci v klidném prostředí s jasně definovanými pravidly. Do budoucna se očekává širší podpora firem v oblasti poradenství, financí i legislativy,“ uzavřela Denisa Janatová.