Bez benefitů firmy lidi neudrží. Trendem jsou bonusy na míru i pomoc se spořením

Podle šetření Hospodářské komory ČR považuje benefity za přínosný nástroj téměř 87 procent zaměstnavatelů. Jejich podoba se ale mění – univerzální nabídka benefitů přestává fungovat. „Oblast zaměstnaneckých benefitů se posouvá od formálních výhod k tomu, co má pro zaměstnance skutečnou hodnotu. Firmy se dnes zaměřují hlavně na flexibilitu, možnost ovlivnit si pracovní dobu a místo práce, podporu fyzického i duševního zdraví a smysluplné vzdělávání. Naopak benefity, které byly ještě před několika lety vnímány jako nadstandard, dnes zaměstnanci považují spíše za samozřejmost. Týká se to například občerstvení na pracovišti, firemních akcí nebo dovolené navíc,“ popsala Olga Hyklová, majitelka personální agentury Advantage Consulting.

Podle aktuálních průzkumů zaměstnanci nejvíce oceňují benefity, které jim přinášejí větší flexibilitu a reálný dopad na kvalitu života. „Mezi nejžádanější dlouhodobě patří home office, flexibilní pracovní doba, více dovolené, sick days nebo příspěvky na péči o zdraví. Stále větší význam získávají také benefity zaměřené na wellbeing, psychologickou podporu nebo vzdělávání. Trendem je personalizace benefitů a větší důraz na dlouhodobé finanční zabezpečení,“ doplnila Gabriela Hansliková, ředitelka personální agentury Advantage Consulting.

Firmy si uvědomují, že zaměstnanci už nehledají jen vyšší mzdu, ale také větší jistotu do budoucna, finanční stabilitu a možnost tvořit si rezervu na důchod. Právě proto patří příspěvky na pojištění, spoření či investice mezi nejrychleji rostoucí benefity. „V posledních letech výrazně roste zájem o příspěvky na produkty spoření a investování na stáří. Nově se čím dál více do oblasti benefitů dostává dlouhodobý investiční produkt. Jde o formu dlouhodobého investování, například do fondů nebo akcií, na které může zaměstnavatel pravidelně přispívat, čímž podporuje finanční zabezpečení svých zaměstnanců i do budoucna,“ uvedla Gabriela Hansliková.

Klíčovým trendem je individualizace benefitů a možnost zaměstnanců přizpůsobit si je vlastním potřebám. „Každý zaměstnanec má jiné potřeby – rodiče malých dětí ocení flexibilitu a volno navíc, jiní upřednostní příspěvek na sport, zdraví či vzdělávání. Pokud si mohou zaměstnanci benefity částečně přizpůsobit vlastním preferencím, jejich hodnota výrazně roste a zaměstnavatel tím zároveň posiluje loajalitu i motivaci týmu. Benefity „šité na míru“ jsou důležité zejména pro mladou generaci – individuální benefity očekávají podle mezinárodních HR průzkumů až tři čtvrtiny z nich. Personalizované benefity zároveň firmám pomáhají snižovat fluktuaci, udržet si kvalitní pracovníky v době dlouhodobého nedostatku lidí na trhu práce a přilákat mladé talenty,“ upozornila Vladimíra Marková, ředitelka personální agentury AC Jobs.

Individuálně nastavené benefity nepředstavují jen příjemný bonus, ale důležitou součást celkové odměny za práci, zaměstnanci mohou reálně zvýšit celkový příjem. „Vhodně nastavené benefity mohou pro zaměstnance představovat tisíce korun měsíčně navíc. Největší finanční přínos mají zejména příspěvky na penzijní spoření, stravování, zdravotní péči, sportovní aktivity nebo vzdělávání, které bývají daňově zvýhodněné. Zaměstnanci tak získávají vyšší odměnu za práci, aniž by se jim stejně výrazně navýšily odvody jako při klasickém zvýšení mzdy. V některých případech mohou navýšit měsíční příjem až o 20 procent,“ řekla Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.

Speciální kategorii tvoří benefity pro vrcholové manažery. Ty totiž tvoří zásadní část odměny, ti nejžádanější si mohou díky benefitům zvýšit roční příjem i o půl milionu korun. „Celkový roční příjem top manažerů se běžně pohybuje okolo dvou milionů korun ročně. Roční bonusy dosahují přibližně 300 až 540 tisíc korun. Kromě finančních odměn jsou u vrcholových manažerských pozic, zejména ve větších korporacích a mezinárodních společnostech, běžné také nadstandardní nepeněžní benefity, služební automobil někdy i s řidičem, cestování v business class, individuální zdravotní péče, rozšířené pojištění nebo podíl ve firmě,“ vyjmenoval Roman Vejražka, výkonný ředitel headhunterské společnosti Theones.

Budoucnost zaměstnaneckých benefitů bude stát především na datech, flexibilitě a individualizaci. Do jejich podoby zasáhne i umělá inteligence. „Firmy začnou stále více využívat digitální platformy a umělou inteligenci, které umožní zaměstnancům skládat si benefity podle aktuální životní situace nebo pracovního vytížení. Vedle finančních příspěvků poroste význam benefitů zaměřených na prevenci vyhoření, duševní zdraví, podporu péče o rodinu nebo delší volno na regeneraci. Do popředí se dostanou také benefity spojené s ekologickým životním stylem, například podpora udržitelné dopravy či energeticky úsporného bydlení. Firmy zároveň budou benefity stále častěji využívat jako součást firemní kultury a budování dlouhodobého vztahu se zaměstnanci, nikoliv jen jako nástroj náboru,“ uzavřela Olga Hyklová.