Přijímačky na SŠ: enormní tlak nemusí děti ustát. Některé to vzdají už během testů

Výběr školy a oboru často ovlivňuje strach z neúspěchu. Uchazeči o studium v přihláškách taktizují, což způsobilo opačný efekt – vyšší konkurenci na odborných školách, zatímco gymnáziím počet přihlášek spíše poklesl. „Rodiče i uchazeči neustále slýchají, jaké je riziko nepřijetí, zejména v Praze, takže se přirozeně bojí. Kdo nemá dostatečné sebevědomí, upustí od vysněné školy, na kterou si přestává věřit, a raději se hlásí jinam nebo taktizuje s prioritizací vybraných škol. To není zcela ideální přístup. Každý uchazeč může podat přihlášku až na tři školy, takže má vždy prostor i pro tu „svoji“ vytouženou školu. Navíc měla-li škola přetlak přihlášek jeden rok, nemusí to znamenat, že bude mít přetlak přihlášek také rok další,“ poukázal ředitel SSŠVT Martin Vodička.

Podle dat ČSÚ se počet středoškoláků v Česku za pět let zvýšil o pětinu a v uplynulém školním roce překročil hranici 500 tisíc. Už tři roky je cítit silný konkurenční boj o místa v prvních ročnících, přičemž kapacity středních škol se různí podle krajů. Na jaře 2025 zůstalo v celém Česku po 1. kole přijímacích zkoušek nepřijatých zhruba 10 tisíc uchazečů.

Nejvíc zájemců, ale také odmítnutých mívají tradičně školy v hlavním městě. V posledních letech roste zájem o učební obory, i odborné školy ale musejí větší část zájemců z kapacitních důvodů odmítnout. „Při přijímacím řízení pro školní rok 2025/2026 jsme obdrželi 2 278 přihlášek do prvních ročníků. Celkem jsme přijali 513 uchazečů, z toho 122 do maturitních oborů, 238 do tříletých učebních oborů skupiny H, 98 uchazečů do tříletých učebních oborů skupiny E a 55 uchazečů do dvouletých nástavbových studijních maturitních oborů. Rozhodnutí o nepřijetí tak obdrželo celkem 1 765 uchazečů,“ uvedl Miloslav Janeček, ředitel pražské Střední odborné školy Jarov (SOŠJ). Ta patří k největším odborným školám v regionu se 1500 žáky ve 40 oborech. K poslednímu navýšení počtu přijatých do maturitního studia došlo na škole právě v roce 2023 po dohodě s odborem školství.

Silné populační ročníky u přijímacích zkoušek čelí vysokému tlaku kvůli početné konkurenci, ale vliv vidí odborníci i v prožité izolaci během pandemie covidu. „Některé děti přicházejí k přijímačkám hodně nervózní, vyskytne se i situace, kdy dítě test vzdá a ze třídy předčasně odejde. Vidíme, že v takovém vypětí, ve kterém se mladí lidé u přijímaček nacházejí, rozhodují nejenom znalosti, ale také jejich mentální odolnost. Proto je dobré si průběh přijímacího řízení prožít několikrát nanečisto, od příchodu do třídy, podepsání prezenční listiny až po vyplňování testovacích archů. To může náctiletým dodat větší jistotu a řada základních škol už takový nácvik svým žákům nabízí, například ve víkendových termínech,“ doporučil Martin Vodička.

Podle ředitelů škol je klíčové, aby si děti vybraly školu podle svých zájmů a předpokladů a na přijímací zkoušky se systematicky připravovaly. „Děti by se neměly bát a měly by přihlášku dát na školy, které chtějí, ne o kterých si myslí, že ‚vyjdou‘, a které by je pak ani nebavily. Takže pokud má dítě ambice, určitě je dobré ho v nich podpořit – dnes už jsou rozsáhlé možnosti, jak se na přijímačky nachystat. Většina žáků využívá nabídku kurzů svých základních škol, ale spousty lekcí, procvičování, ukázkových testů je možné nalézt zdarma i s řešeními na internetu,“ míní ředitel IT školy Martin Vodička. „Ideální je začít s procvičováním už na podzim. Kromě studijní přípravy je důležité věnovat pozornost také spánkové hygieně a postupně si zvykat na styl výuky a prostředí střední školy, například tím, že student zkouší, kdy a jak se mu nejlépe učí, a nespěchá na sebe,“ doplnil ředitel SOŠJ Miloslav Janeček.