Startují dny otevřených dveří na SŠ – největší zájem bývá o první termíny

Sílící návštěvnost na dnech otevřených dveří zaznamenali na Soukromé střední škole výpočetní techniky (SSŠVT) už před dvěma lety. Ne vždy jde ale o pozitivní trend. „Velké davy mohou některé uchazeče, nebo spíš jejich pragmatické rodiče, odradit. Když vidí, jaký je o školu zájem, zaleknou se silné konkurence a raději volí ze svého pohledu ‚větší jistotu‘ někde jinde. Moje rada ale zní, aby dítěti věřili a studium vybírali podle jeho preferencí, jen tak bude dítě motivováno vzdělávat se. Při výběru školy nemá cenu kalkulovat, pak jsme svědky i toho, že i na gymnázia se někdy dostane dítě s výsledkem, který naopak na běžné průmyslovce nestačí,“ uvedl ředitel SSŠVT Martin Vodička.

Přes 100 tisíc deváťáků musí mít jasno do 20. února, to je termín podání přihlášek na střední školy. Každý uchazeč může podat až tři přihlášky na obory bez talentové zkoušky a dvě přihlášky na obory s talentovou zkouškou, klíčové je však závazné pořadí škol „od nejlepší po nejhorší“. Definitivní rozhodnutí často padne až na dnech otevřených dveří.

Ty se konají na většině středních škol od listopadu do února, v několika termínech. „Nejvyšší zájem bývá hned zkraje školního roku o první či druhé dny otevřených dveří. Příchozí jsou na představitele školy připraveni, mají otázky a požadují rozsáhlé informace – o náplni studia, odborných možnostech školy nebo uplatnění žáků. Uchazeči nepřichází sami, ale obvykle v doprovodu rodičů. Je zřejmé, že drtivá většina rodin považuje volbu střední školy za zásadní krok, a chce se do něj aktivně zapojit, což je jenom dobře,“ řekl Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ). Ta disponuje kapacitou 1500 žáků ve 40 oborech a na dnech otevřených dveří v posledních letech přivítala vždy přes sedm set návštěvníků.

Základní informace o školách naleznou uchazeči na internetu. Podle Martina Vodičky ale lidé už také pochopili, že přímou zkušenost jim webové stránky nenahradí. A že digitální obraz školy může být vzdálen od reality. „Často se setkáváme s návštěvníky dnů otevřených dveří, kteří aktuálně chodí do nižších ročníků, jsou úzce zaměřeni na IT a už s velkým předstihem si školy obcházejí a srovnávají. To je to nejlepší, co může být. Spíš než virtuální prohlídky se školy snaží vyjít uchazečům vstříc a nabízet víkendové nebo večerní termíny dnů otevřených dveří, což je schůdnější i pro vytížené rodiče. Neznám lepší formu, jak představit školu veřejnosti. Dojem, který si studenti odnášejí, bývá v jejich rozhodování o škole klíčový,“ poukázal Martin Vodička, na jeho SSŠVT se obvykle jednoho termínu dnů otevřených dveří zúčastní kolem stovky uchazečů plus doprovod.

Některé školy mají na dny otevřených dveří nachystány poutavé workshopy nebo komentované prohlídky tříd. Většina ředitelů v případě potřeby umožňuje také domluvu individuálního data. „Dny otevřených dveří už vůbec nemusí znamenat hromadnou akci se spoustou lidí. Pokud se školy chtějí uchazečům věnovat víc osobně, plánují doprovodný program pro menší skupiny nebo mají omezené kapacity, využívají rezervační systém. Například o víkendu tak může škola rozprostřít návštěvy do celého dne a zajistit užší kontakt učitelů s uchazeči. Díky rezervačnímu systému proběhne vše plynule, aniž by lidé stáli fronty či se neřízeně hromadili na školních chodbách, své využití má i při sjednávání individuálních prohlídek, konzultací, zápisů nebo talentových zkoušek,“ přiblížil Pavel Ivon, středoškolský pedagog a spoluautor rezervačního systému pro školy Reservando.

Co určitě udělat na dnech otevřených dveří?

1. NEFORMÁLNÍ HOVORY NA CHODBÁCH

Zkušenosti současných či bývalých studentů školy jsou často pro uchazeče nejhodnotnější referencí. „I v netradičních hodinách a o víkendech se dnů otevřených dveří účastní jak učitelský sbor, tak studenti a leckdy také absolventi. Návštěvníci se proto nejvíc dozvědí z neformálních hovorů s nimi. Zájemce by se neměl bát při prohlídce školy položit současnému studentovi otázku, jak si ve škole vede nebo jaké mají učitelé nároky. I tímto může být jeho názor na školu ovlivněn,“ doporučil ředitel Martin Vodička.

1. JDĚTE I DO ÚTROB ŠKOLY

Při prohlídce budovy je možné nakouknout třeba do šaten, jídelny nebo na sociální zařízení. Maximální důležitost má však vybavení školy, IT učebny a technologie, které provázejí praktickou výuku a přípravu žáků na budoucí povolání. „Například stavební a dřevařské obory by měly mít k dispozici špičkově vybavené dílny a pro studenty zahradnických oborů je velkým přínosem vlastní školní zahrada s unikátními skleníky a rostlinami,“ nastínil Miloslav Janeček.

1. OTÁZKY NAD RÁMEC VÝUKY

Dále uchazeče nejčastěji zajímají kritéria přijetí, případně pravidla odvolání, úspěchy studentů a absolventů školy, nabídka mimoškolních aktivit, možnosti zahraničních stáží či prospěchových stipendií. „Stejně cenným indikátorem úrovně školy, ale v otázkách uchazečů možná trochu opomíjeným je množství firemních partnerů školy a členství v odborných ceších a společenstvech. Seriózní partneři se propůjčují ke spolupráci jen s těmi školami, u kterých mají garantovánu odbornou kvalitu výuky, a tedy i absolventů,“ poukázal ředitel SOŠJ Miloslav Janeček.

S tím souhlasí i ředitel školy zaměřené na IT. „Ptejte se učitelů, co se studenti naučí, jaké předměty mají a jak to jde společně s nároky moderního trhu práce. Jaký je zájem o absolventy školy? Uplatnění studentů a absolventů je velmi průkazný faktor kvality školy, jelikož firmy už zkrátka vědí a mají ověřeno, kde schopné pracovníky nabírat,“ dodal Martin Vodička.