Stodesítka, dobrovolný svazek obcí

Někde se vám prostě stane, že váš mikroregion skomírá, zatímco vedení kraje se raduje, jak krásně ušetřilo a těch pár voličů z vylidňujících se „vesnic“ v krajském pohraničí jej o korýtka nepřipraví. Jistě to tak není všude, ale o Středočeském kraji tvaru prstence bez logického centra a jeho vlacích do kraje ústeckého to platí naprosto. Koho by na Praze 5 (sídlo Středočeského kraje symbolicky umístěné mimo území Středočeského kraje, snad aby zdůraznilo odtrženost jeho politiků od venkovanů) zajímalo, jak se třeba stařík z Peruce (Ústecký kraj) smysluplně dostane na odborné vyšetření do slánské nemocnice a zpět.

Když prostě systém nefunguje, jsou jen dvě možnosti. Jde jednoduše rezignovat, zavřít svoji provozovnu, přestěhovat se „do civilizace“, prostě jít tam, kde za i vámi placené daně služby mají a nechat svou rodnou obec vymřít. Nebo se tomu lze postavit, navázat spolupráci bez ohledu na nadřízený kraj a držet při sobě. Zatímco v pohraničí s cizími státy vás všichni podpoří, protože přeci je nutno budovat vzájemnost a příhraniční turizmus mezi zeměmi Evropské unie, na mezikrajské hranici si někdy připadáte, jako v nacionalistickém světě, kde člověk ze sousední vsi je cizinec, který jednoznačně není našinec. Tam to chce mnohem víc času, místních peněz, ale především odvahy.

Nedávným příkladem je vznik dobrovolného svazku obcí Stodesítka, který reaguje na již 4 roky probíhající likvidaci vlakové dopravy mířící ze Středočeského kraje do krajů sousedních a naopak. Klíčovou je pro něj traťový úsek Slaný – Vrbičany /// Telce – Louny (uvádím i pohraniční zastávky), ale protože císařpán při schvalování železnic nevěděl, jak nám politici o 120 let později vytvoří financování vlaků v krajských hranicích, jde také o existující cestování z jinokrajských mezilehlých obcí do Prahy. To několik stovek lidí z Peruce, Klobuk, Zlonic a dalších realizuje individuálně, každý pěkně sám, denně, ve svém autě – nebudou-li jim nabídnuty rychlé vlaky vezoucí je bez přestupu až do centra hlavního města. Ne, tady neplatí často v médiích zmiňované zrychlení dálnicí D7, která se od poloviny 80. let rychlostí 1km/rok usilovně blíží ze západního okraje Slaného k Lounům. Ta snad jednou zrychlí veřejnou dopravu Louny – Praha. Rozhodně ji však neučiní zajímavou těm, kteří dojíždějí do Prahy z Perucka nebo Klobucka. Ti bez rychlejších vlaků zůstanou u svého osobního auta.

Dobrovolný svazek obcí Stodesítka aktuálně sdružuje obce Louny, Chlunčany u Loun, Vrbno nad Lesy, Peruc, Vraný, Vrbičany, Klobuky v Čechách, Zlonice, Dřínov a Jarpice. Královské město Slaný překvapivě členem svazku není, ale o tom až jindy, nyní k aktuálnímu dění. Na valné hromadě Stodesítky konané na konci června byla diskutována právě témata rozvoje trati Louny – Slaný, na které se za posledních 80 let nepodařilo vybudovat jedinou zastávku, ačkoli místa typu Chlumčany-Vlčí či Dřínov-Drchkov si o ně vyloženě říkají. Stranou nezůstaly ani již zmiňované výhody uvažovaných spěšných vlaků do Prahy podložené šetřením hybnosti obyvatel především Perucka a Klobucka, ale také vlaky pořádané na kulturní akce ve Slaném, Peruci a Lounech přímo Stodesítkou nebo v trase Louny – Zlonice – Straškov (paradoxně z ústeckého do ústeckého, ač Zlonice leží uprostřed trasy v kraji středočeském) a zpět objednané na rok 2026 Klubem Železničního muzea Zlonice v rámci největších kulturních akcí v regionu.

Doufejme, že smělé plány Stodesítky nebudou zašlapány do země. Dělá pro občany zúčastněným obcí v oblasti veřejné dopravy maximum. A tedy, bez velkých řečí, zachraňuje planetu mnohem více než ti, kteří řeší změnu pohonu osobních aut místo změny přepravních návyků občanů směrem k mnohem ekologičtější veřejné dopravě.